top of page

Čtyři v Peci

V polovině října jsme se vypravily na dámský rodinný výlet s mámou, ségrou a Andrejkou do Pece pod Sněžkou. Jely jsme tam vyzkoušet ubytování v Apartmánovém domě Poustevník, abychom zjistily, jak by nám to tam případně vyhovovalo v lyžovací sezoně. A já byla z ubytování nadšená! Apartmánový komplex se nachází v těsné blízkosti vleku Javor, takže na samotném konci Pece pod Sněžkou, hezky schovaný bokem, ale zároveň v pohodlné docházkové vzdálenosti do městečka, takže značka ideál. Mimo zasněžené období jsme se pohodlně dopravily autem až před dům, ale během zimy je prý nutné nechat auto dole na parkovišti a nechat se vyvézt na skůtru, což si teda s batoletem vůbec neumím představit. Takže my asi spíš počkáme až Ája povyroste. Ale je to škoda, protože jinak je apartmán perfektně vybaven i pro kojence. Je zde k dispozici dětská postýlka a jídelní židlička. Zařízení apartmánu bylo podle mě nadstandardní ve více ohledech. Prostorná vana, sušák na prádlo a k tomu i pračka byly příjemným překvapením. Ne, že bysme je během víkendu využily, ale rozhodně je dobrý vědět, že tam jsou. :) Veškeré kuchyňské vybavení považuji spíše za samozřejmost, ale filtry ke kávovaru a tablety k myčce rozhodně pravidlem nebývají. Navíc je apartmán fakt velký, celkem 7 míst na spaní ve dvou pokojích a k tomu prostorný obývák s jídelnou a kuchyňským koutem. A dva balkóny jako bonus. Ve vedlejší budově je k dipozici poměrně velký bazén, který jsme takhle mimo sezonu měly prakticky pro sebe. A ten klid všude kolem. Rozhodně si dokážu představit, vrátit se sem na další výlet i delší pobyt. Jediným minusem, který bych paní majitelce vytkla je fakt, že nejsou k dispozici ručníky a ložní prádlo do dětské postýlky.

PaA před apartmánem

Abych se vrátila k samotnému výletu. Od nás je to do Pece téměř dvě a půl hodiny a to už je nad Ájinu trpělivost (pořád je ještě ve vajíčku a to ji vyhovuje dokud spí a maximálně tak 20 minut navrch). Navíc, když jsme kousek za Hradcem Králové musely zastavit na semaforu kvůli opravě silnice, Ája se okamžitě vzbudila a záhy začala dávat dost jasně najevo, že ještě hodinu tam rozhodně sedět nebude. Začaly jsme se dívat po místě na příjemnou zastávku. Raději volím zastávky s nějakou ,,přidanou hodnotou", když vyloženě nespěcháme. A tentokrát se nám to vyvedlo na výbornou! Zanedlouho jsme míjely směrovku na Lázně Velichovky, navíc jen s šestikilometrovou odbočkou z trasy, takže jsme se rozhodly vyzkoušet lázeňskou kavárnu. Byla jsem velmi mile překvapena. Kafe i zákusek v lepším průměru za velmi slušnou cenu a hlavně krásný interiér. Už exteriér dával tušit, že bychom mohly mít štěstí na příjemné prostředí, ale raději jsem se neradovala předčasně. Bylo úžasné počasí a u lázeňského domu tak krásný park, že jsme po kávičce skoro litovaly, že jsme z auta nevytáhly kočárek, abychom tam mohly strávit procházkou delší čas. Chtěly jsme ale ještě strávit větší část odpoledne v Peci, takže jsme raději vyrazily znovu na cestu.

Lázeňská kavárna | Lázně Velichovky

V Peci jsme si ještě stihly projít městečko a dát si obědo-večeři v restauraci hotelu Krokus, kam jsme šly na doporučení kamarádky, ale moc mě nenadchla. Už jsem určitě jedla lepší špagety carbonara, máma ale byla se svojí toskánskou omáčkou naprosto spokojená, tak třeba jsem měla jen smůlu. Víno ale měli moc dobrý a ceny byly spíše příjemný překvapením.

V sobotu jsme přehodnotily náš původní plán, využít hezkého počasí k výstupu (vyjetí lanovkou) na Sněžku. Přestože jsme tam ještě nikdy nebyly, rozhodly jsme se neúčastnit se davového šílenství, ke kterému lákal mimořádně krásný den. Místo toho jsme se vypravily do Horní Malé Úpy. A bylo to skvělé rozhodnutí! Nejenže nám náhodní kolemjdoucí (se kterými se naše máma čas od času zcela přirozeně dá do řeči) potvrdili, že na Sněžce byl fakt nával, ale navíc jsme zahájily výlet skvělým obědem v Pivovaru Trautenberk. Výborný jídlo, moc dobrý pivo, příjemné prostory a opět úplně v pohodě ceny. Místní řemeslné pivo si z krámku u vstupu můžete odvézt domů, navíc se stylovým půllitrem (takže tentokrát dárek pro tátu nestál žádnou práci :)). Jako bonus slouží soudkovitá PET lahev od dovezeného piva ještě teď jako velmi oblíbená hračka. :D

Po vydatném obědě jsme se vypravily na procházku. Protože jsme byly přímo na Pomezních boudách a maminka velmi stála o překročení hranice do Polska, absolvovaly jsme s ní těch asi 200 metrů a pak jsme se vydaly opačným směrem ke kostelu sv. Petra a Pavla. Cesta byla pevná, betonová, pro kočárek ideální. Ale byla možnost zvolit i jinou trasu, zřejmě přírodnější variantou. Nakonec jsme nedošly až ke kostelu, ale obrátily jsme to u Rennerovy Boudy. Moc příjemná, pohodová procházka v krásných kulisách.

Teď jsem se dívala, že Malá Úpa má moc hezky připravené webovky pro turisty, takže kdybyste se tam chystali, můžete se podívat na inspiraci k výletům.

V neděli bohužel z dalších výletů sešlo, protože jsem si přivodila děsný nachlazení.

Všechna navštívená místa (snad až na restauraci hotelu Krokus, která nebyla ničím zvláštní) byla moc hezká!

Krásné listopadové výletování

P.

Poslední články
Petra a Andrejka

Zápisky z cest maminky a holčičky.

O tom, kam a jak jsme cestovaly, jak se nám tam líbilo a proč. A taky o tom, co jsme tam viděly a ochutnaly.

Sociální sítě
  • Facebook - Grey Circle
  • Instagram - Grey Circle
  • Pinterest - Grey Circle
tags/Štítky
Zatím žádné štítky
bottom of page