Relax v krásách Rožnova

Hodně dlouho jsem tu žádný náš výlet nezaznamenala. Ne snad, že bychom přes léto seděli doma, ale na jaře jsem začala pracovat na poloviční úvazek, takže pracovní povinnosti dostaly přednost před volnočasovými aktivitami, jako je třeba blog. Doufám ale, že se mi podaří zprávy ze všech výletů během podzimu dopsat.

A abychom se nezastavili ve frontě čekajících článků, vrhla jsem se na zážitky z posledního výletu, abych minimalizovala potřebu lovit hluboko v paměti. Takže dneska vás s sebou vezmu do Rožnova, kde jsme strávili pár posledních srpnových dnů.

Naše léto bylo orámováno dvěma pobyty v lázních. Nemyslím teď to oficiální léto, které je obvykle od června do srpna, mluvím o tom letošním, které začalo v dubnu, a jak to vypadá, skončilo minulý týden.

Ondra dostal k narozeninám poukaz na Královskou péči v Rožnovských pivních lázních, a tak jsme si konec léta zpříjemnili relaxem na severu Moravy.

Měli jsme objednány dvě noci na Ranči Bučiska, který se nachází přibližně 20 minut chůze od centra Rožnova pod Radhoštěm i Pivních lázní.

Všechny lázeňské procedůry jsme měli naplánované až na druhý den pobytu, odpoledne prvního dne jsme tedy využili k procházce po Rožnově a návštěvě Valašského muzea v přírodě. Zaujalo nás, jak je město krásné a živé, nadchlo mě, že tu mají i bezobalový obchod!

Ve Valašském muzeu jsme využili slevu na Rožnov card, kterou jsme obdrželi v rámci ubytování, a která nabízí mnoho slev na různé atrakce ve městě. Kartu obdržíte při ubytování v participujících ubytovacích zařízeních při pobytu na dvě a více nocí.

V muzeu jsme bohužel nestihli všechny okruhy, které k dispozici, protože jsme dorazili dvě hodiny před zavírací dobou a na projití všech částí jsou potřeba alespoň čtyři hodiny.

Viděli jsme tedy Mlýnskou dolinu, kde se prochází devět stavení s výkladem průvodkyně. Je tedy nutné být připraveni vyrazit přesně v celou a my měli to štěstí, že jsme to u pokladen zjistili za pět minut čtyři.

Na úvod se prochází vozovnou, kde, jak název napovídá, jsou k vidění různé povozy, které se využívaly jak k přepravě osob a zboží, tak k usnadnění práce na poli.

Za Vozovnou je umístěna zvonice, která sloužila ke svolávání hamerníků do hamru (Víte, co je to hamr? Já to nevěděla.) , který je v těsném sousedství. Dále se pokračuje přes lisovnu oleje, valchu (taky jste si mysleli, že je to jen ruční náčiní?), mlýn a pilu (automatizovanou pilu!) až k malinkému obytnému domu, který člověka donutí, zamyslet se nad tím, jak velkým luxusem vlastně je našich domácích 76m2 pro tříčlenou rodinu. To vše je umístěno v krásné přírodě se stromy a zurčící vodou všude okolo. Měli jsme moc příjemnou paní průvodkyni a zřejmě také štěstí na velmi malou skupinku, takže nám nic neuniklo, nikde jsme se nemuseli tlačit a všechno jsme si mohli krásně prohlídnout. I tak ale okruh zabral opravdu celou hodinu.

Tím pádem nám zbývala hodinka do zavíračky celého muzea na projití Dřevěného městečka, které se nachází naproti přes ulici.

Nevím, jestli to bylo jen pozdní hodinou, nebo i faktem, že pondělí je i tady "zavíracím" dnem pro většinu stánků uvnitř, ale nikdo tam nebyl! A tak jsme si tu oázu klidu starých stavení v zeleni všudypřítomných stromů mohli vychutnat opravdu naplno. Jen tedy s nevýhodou kručících žaludků (alespoň dokud jsme nenarazili na jediný fungující stánek s frgály a otevřenou krčmu).

K poukazu na tento výlet jsme dostali i bonus v podobě hlídání naší holčičky u babičky a dědy, takže tentokrát se zde nedozvíte nic o vyžití pro děti, protože jsem si upřímně užívala to, že to nemusím řešit.

Den první jsme nakonec nezakončili v restauraci doporučené Lukášem Hejlíkem v jeho Gastromapě, kterou se obvykle řídím při výběru restaurací při první návštěvě neprobádaných oblastí. Zvolili jsme si variantu nejblíže ubytování, protože s přibývajícím časem se projevilo končící léto a nutnost přidat další vrstvy oblečení. Můžu vám tedy doporučit, že v hospůdce U Jasana mají výborné halušky i uzená žebra! A tady jsme vedle toho pískoviště a trampolíny přímo seděli, takže můžu říct, že sem můžete klidně zavítat i s dětmi, protože zahrádka je komplet oplocená a navíc u vedlejší silnice, takže je tu i klid.

Druhý den, v úterý, nás čekala hlavní atrakce výletu, Pivní lázně! Dopoledne jsme využili příležitosti, že nemusíme přemýšlet nad vyžitím pro holčičku a jen jsme odpočívali. Já jsem třeba po hodně dlouhé době přečetla víc jak 5 stránek knížky naráz! (Mimochodem, matky dětí 1+, kdy v běžném denním a týdenním kolotoči čtete?)

Procedůry nám začínali v pravé poledne, a protože jsme nevěděli úplně přesně co nás čeká, nechtěli jsme tam jít po obědě, na který bylo po snídani v deset beztak brzy. Posilnili jsme se malou svačinkou ze zbytků z cesty a vypravili jsme se nechat se opečovávat. Někteří natěšení (já), jiní značně nervózní (Ondra). Musím říct, že tohle byl typický příklad toho, že kdybych s něčím takovým přišla já, zlato, nepojedeme do lázní?, tak mě pošle do háje, že o nic takovýho nestojí. Ale že to dostal jako dárek, tak jsme "museli", i když se mu tam vůbec nechtělo.

Je pravda, že trochu nepohodlné bylo, že jsme si nedokázali přesně představit, co která procedura bude obnášet, měli jsme k dipozici pouze následující seznam:

Aromaterapie + peelingová rukavice 12:00 - 12:25

- Neomezené pití piva 12:00 - 14:05

- Pivní koupel s kvasnicovou maskou 12:30 - 12:55

- ML-Suchá zábalová vana 13:00 - 13:25

- ML - Biostimul 13:00 - 13:25

- ML - Biostimul 13:30 - 13:55

- ML-Suchá zábalová vana 13:30 - 13:55

- Zábal - Rašelinový v mořských lázních 14:00 - 14:25

- ML-Fresh džus, neomezené pití antioxidantů 14:00 - 14:25

- předkrm na přivítanou 14:30 - 14:45

- Ochutnávka čokoládových pralinek 14:30 - 14:45

- Večeře nebo oběd 15:00 - 16:00

Po příchodu do lázní mě nadchlo, jak to tam krásně vonělo éterickými oleji a už podle chodby bylo znát, že se jedná a příjemné prostředí.

Ujala se nás paní, která nám ukázala šatny a následně na nás počkala před první procedurou, kde nám taky nabídla k pití pivo nebo vodu.

Aromaterapie se odehrávala v parní lázni, kde k nám po celou dobu z reproduktoru promlouval hlas, který nás naváděl k relaxaci prostřednictvím dechu a naladěním na vlnu vnímání pouze tady a teď. Nejdřív mě to trochu překvapilo, asi bych s tím měla problém, kdyby mi ten hlas byl nepříjemný, což se naštěstí nestalo a vlastně to bylo moc fajn. Každý jsme dostali peelingovou rukavici, která v tom teple působila skvěle očistně.

Po parní lázni s aromaterapií následovala koupel v obrovské kádi s vodou a mladým pivem, kam jsme se pohodlně vešli oba dva. K tomu nám doplnili pivo a já ještě dostala masku z kvasnic a piva. Ondra o ní nestál.

Tyhle dvě první procedury byly podle mě to nejlepší z celého programu. Tam jsme si opravdu všemi smysly užili báječneho relaxu v krásných prostorách. Navíc jsme tyto dvě absolvovali společně, zatímco následující hodinu jsme byli každý zvlášť. Paní, která se o nás od začátku starala, nás poslala do druhého patra, kde se nás ujala její kolegyně a uvedla nás k dalším procedurám. Já jsem šla nejdřív na suchou zábalovou vanu a poté na Biostimul, Ondra v obráceném pořadí.

Suchá zábalová vana byla něco jako vodní postel, akorát opravdu měkká a s matrací, která se nafukuje až když v ní ležíte, takže vás pak celého obklopuje. A postupně masíruje. Skvělá záležitost, ale tím jak člověk leží sám v místnosti, vlastně na posteli, tak jsem si připadala trochu jako na rehabilitaci. Určitě na tom měla podíl i skutečnost, že dole bylo pro mě velmi příjemné přítmí, zatímco ve druhém patře, navíc v části lázní, které jsou zařízené v duchu "mořský svět" bylo najednou všechno jasně modrobílé. Mně víc seděly ty hnědé tóny pivního světa. Nicméně výborná příležitost, jak si užít půlhodinku sama se svými myšlenkami. Přemýšlela jsem tam nad tím, že je k tomu opravdu zapotřebí se nechat někam zavřít, protože jinak, i když si sednu jakože k relaxu, automaticky sahám po knize, mobilu, notebooku,...abych přece ten volný čas nějak využila. Tady jsem neměla nic a nikoho, jen ty myšlenky. A znovu jsem si uvědomila, jak je to občas potřeba.

Masážní postel jsem následně vyměnila za Biostimul, což je vlastně ozařující lampa, u které jsem si mohla vybrat, na jakou část těla má působit. Já jsem si lehla na záda a nechala si svítit na obličej, protože s tou třicítkou za rohem je přece jen třeba začít asi pracovat na tom omlazování. (Hlavně ale nemám nic, co by mě trápilo v pohybovém ústrojí, na což by měl Biostimul taky pozitivně působit. Ondra si to třeba nechal svítit na oblast krční páteře.) Přiznávám, tam už jsem to zalomila. S tmavými brýlemi na očích, které jsem i tak radši měla zavřené, už nebyla vůle věnovat se myšlenkám. Tahle procedůra byla pro mě neslabším článkem celé kúry, bez zjevného dopadu.

Na konec nás čekal rašelinový zábal, který jsme absolvovali společně, na lůžku s baldachýnem. Oba jsme si nechali dát teplý rašelinový "plát" do vrchní části zad a s ním 20 minut odpočívali.

Před touto poslední procedůrou jsme ještě dostali fresh juice z lesního ovoce.

Poté, co jsme skončili s procedůrami, dali jsme si večeři, která byla také v ceně voucheru, nakoupili jsme si v krámku u recepce, kde kromě suvenýrů z lázní, měli i široký výběr kosmetiky Zlaja (jej! Objevila jsem tam, že mají i BBkrémy a po týdnu používání jsem do něj totálně zamilovaná!), vydali jsme se na poslední část naší královské kúry, a to ochutnávku do Málkovy čokoládovny.

Ochutnávka sice nebyla nijak bohatá, ale to nepřeberné množství příchutí nabízených pralinek, které vypadaly tak lahodně nám učarovalo natolik, že jsme si jich nakoupili mnohem víc než jsme zamýšleli. Bohužel to s nimi po 4 hodinách strávených v autě nedopadlo úplně dobře (jak můžete vidět na druhé fotce), takže namísto pralinek doma uzobáváme kusy pralinkové masy. Ovšem hádání příchutě je o to zábavnější.